Neviditeľný nepriateľ - KLIEŠŤ
NEVIDITELNÝ NEPŘÍTEL - KLÍŠTĚ
Pobyt v přírodě je příjemný a nabízí mnoho rekreačních aktivit. Ale je nutno pamatovat i na nebezpečí, která se v krásné přírodě vyskytují. Nemusí to být pád ze skály nebo tonutí v hluboké vodě – existují také nebezpečí, sice našim očím skrytá, ale stejně zákeřná.
Když se třeba usadíme do trávy vyhřáté sluncem, většinou nás ani nenapadne, že i tady na nás číhá skrytý nepřítel. Je tak drobný, že ho ani nespatříme. Ale pokud si nás vybere za svou oběť, určitě o sobě dá vědět o něco později. Za několik hodin nás někde na těle začne svědit a pálit a když si to místo prohlédneme, najdeme zde červený pupínek a na něm přisáté KLÍŠTĚ OBECNÉ (Ixodes ricinus).
Dříve si klíštěte nevšimneme z prostého důvodu. Aby mohl tento parazit nerušeně sát krev svého hostitele, vypouští do jeho těla látky proti srážení krve, proti svědění a též látky snižující imunitní odezvu - tím umožní snažší průnik infekce. Právě v tom spočívá nebezpečnost nenápadného cizopasníka – je součástí řetězce přenosu infekčních chorob ze zvíře na člověka.
Odstranění přisátého klíštěte se má provést co nejdříve, snižuje se tím riziko nákazy. Provede se uchopením klíštěte u hlavičky nikoli u zadečku (vymáčkli bychom obsah jeho žaludku do ranky ) pinzetou a kýváním do stran jej uvolnit, nebo jej v nouzi seškrábnout nehtem nebo nožem. V tomto případě může zůstat sací ústrojí klíštěte v rance. Není třeba panikařit. Ranku je nutno desinfikovat (alkohol, jód)
Některé laboratoře nabízejí vyšetření klíštěte, čímž se potvrdí nebo vyloučí jeho infekčnost.Ale může se i stát, že již klíště svého nedobrovolného hostitele opustilo a původ svědícího pupínku pak zůstane nejasný.
Cizopasník z rodu roztočů je velmi nebezpečný, protože je nejčastějším přenašečem dvou infekčních, naprosto odlišných nemocí. Jsou to závažná onemocnění, která mívají lehký až těžký průběh, vyžadující odbornou léčbu.
ENCEFALITIDA
Infekční zánět mozkových blan je virového původu. Po napadení infikovaným klíštětem proběhne bezpříznaková inkubační doba (1- 4 týdny) , pak přijde 1. fáze připomínající lehkou chřipku. Je možné samovolné uzdravení. Ale pokud dojde k 2. fázi nemoci, přihlásí se v podobě krutých bolestí hlavy a dalších závažných příznaků. Protože je to virová infekce, neléčí se antibiotiky, pacient má být v klidu, nejlépe v nemocnici.
Proti „klíšťovce“ , jak se encefalitidě říká, je možno se nechat očkovat.
LYMSKÁ BORELIÓZA
Lymskou boreliózu (dále LB) způsobuje zvláštní druh bakterie spirálovitého tvaru, SPIROCHETA.
Patří mezi nejrozšířenější zoonózy – nemoci pocházející ze zvířat. Zvířata žijící v přírodě neonemocní, přestože jsou přenašeči této choroby. Další přenos boreliózy na člověka má nejčastěji na svědomí KLÍŠTĚ, případně komáři nebo muchničky.
Při zákusu infikovaného klíštěte se do krve hostitele dostanou bakterie, na které pak reaguje imunitní systém. Během 2 měsíců se vytvoří protilátky, jejichž přítomnost potvrzuje, že došlo ke kontaktu s nemocí.
Nejspolehlivějším příznakem onemocnění je typická rudá skvrna v místě zákusu klíštěte – ERYTHEMA MIGRANS. Uprostřed bývá světlejší. Objeví se po čase a je pro lékaře směrodatným ukazatelem, že došlo k nákaze a je nutno aplikovat antibiotika. Jedná se o první stádium nemoci v akutní fázi a je možno ji bez následků vyléčit. Přesto se stává, že někteří lékaři s naordinováním antibiotik váhají. Mělo by být v zájmu každého takto postiženého, aby se nedal odbýt a vyžadoval řádné léčení. Ušetří si tak mnoho trápení, které na něho čeká, když se léčba zanedbá.
Příznaky akutní fáze onemocnění boreliozou jsou různé a nemusí se pokaždé projevit. U někoho například chybí typická skvrna, potíže se více méně podobají lehčí chřipce. Pokud tento stav trvá delší dobu a přidruží se stálá únava, je dobré požádat lékaře o provedení krevního testu. Nejčastěji se provádí test ELISA, kterým se zjišťuje přítomnost či nepřítomnost protilátek. Je-li tento výsledek pozitivní, provádí se dál vyšetření WESTERN BLOT při kterém se zjišťuje zda se jedná o protilátky z akutní či starší nákazy. Avšak ani u tohoto laboratorního procesu není přesnost 100% spolehlivá. Někdy je dost složité zjistit původ všech pacientových potíží.
Neléčená borelioza postupně přejde do chronického stadia, které se vyznačuje různorodými obtížemi. Mnozí pacienti začnou pociťovat bolesti kloubů a hlavy. Potíží je celá řada, protože spirochety v těle pacienta přežívají (skryté v cystách) a mohou napadat kterýkoliv orgán. Může nastat případ, že se dostanou až do mozku a způsobí neuroboreliozu. Lidé s chronickým onemocněním LB trpí únavou, depresemi, bolestmi všeho druhu, úbytkem krátkodobé paměti, ušním šelestem (tinitus), zrakovým postižením, onemocněním srdce… a dalšími závažnými chorobami.
Chytit klíště může i náš domácí mazlíček. Pokud v srsti psa nebo kočky objevíme přisáté klíště, je nutno při jeho odstraňování zachovávat nejvyšší opatrnost. Je možný přenos infekce přímo z infikovaného klíštěte – stačí malá ranka na ruce. Zvířata také mohou onemocnět, proto je dobré si všímat, jestli nemají nějaké potíže, případně se poradit s veterinářem.
Někteří lidé se mylně domnívají, že je možné se proti borelioze nechat očkovat. Nikoliv – vývoj očkovací vakcíny zatím nepřinesl spolehlivou a bezpečnou ochranu.
Celosvětově se stává především borelioza velkým problémem. Výzkumné ústavy se zaměřují na vývoj očkovací vakcíny, která by chránila před nákazou LB. Ale je to komplikované především z důvodu, že existuje mnoho variabilit bakterií. Různorodost vlastností je zřejmě způsobena původem parazitujících klíšťat, které nákazu přenášejí – pochází z jižních oblastí. Očkovací látka na ochranu před boreliozou zatím není k dispozici
Některé zdravotní ústavy v cizině se specializují na léčbu chronického stadia LB, které je považováno za nevyléčitelné. To spočívá především v dlouhodobém užívání vysokých dávek antibiotik. Léčebný postup je v některých případech úspěšný, přesto se většinou nesetkává s pozitivním ohlasem ostatních zdravotníků a to z obav z rezistence na antibiotika.
Kromě výše uvedených dvou infekčních nemocí může být též klíště přenašečem dalších, méně rozšířených zoonóz: ehrlichiózy, babeziózy a bartonelózy.
Klíště je malý, nenápadný tvor – následky onemocnění však mohou být obrovské. Je dobré věnovat patřičnou pozornost nebezpečí nákazy a v případě akutního onemocnění svědomitě dodržovat léčení.
OCHRANA PŘED NEMOCEMI PŘENÁŠENÉ KLÍŠŤATY
- Do přírody chodit ve vhodném oblečení a obutí. Vyhýbat se mokřinám s vysokou trávou. Nesedat do trávy. Používat repelenty.
- Věnovat pozornost svému tělu po návratu z lesa, z přírody . Všímat si svědivých pupínků.
- Opatrně zacházet s klíštětem napitým krví. Nakazit se můžeme i v případě že odstraňujeme klíště domácímu mazlíčkovi. Pozor na otevřené rány.
- Nepodceňovat změny zdravotního stavu, zejména prudké bolesti hlavy a chřipkové příznaky.
- Objeví-li se na těle typická rudá skvrna (erythema migrans) důrazně žádáme léčbu antibiotiky – ušetříme si tak mnoho trápení, které by nám způsobila neléčená borelioza. Pokud náš to lékař odmítne, vyhledáme jiného.
- Nespolehejme na svědomitost lékařů – někdy jsou pod tlakem zdravotních pojišťoven a proto se snaží omezit množství a kvalitu léků a vyšetření.
Pokud vás problematika výše uvedených onemocnění zajímá a chcete se dozvědět víc podrobností o léčbě a zkušenostech pacientů, najdete informace na stránkách
http://www.ixoderm.cz/faq.html
Obrázky k danej problematike nájdete na tejto stránke v časti Fotoalbum - "Neviditeľný nepriateľ - kliešť"
Autorka príspevku: PEONY z Českej republiky
